Tento článek je pro všechny z vás, kteří se v tématu udržitelnosti zatím moc nevyznáte, ale chtěli byste začít – jen nevíte přesně jak. Vzpomínáte, jak Shrek nevěděl, co jsou Vánoce a hrozně se za to styděl? To vy nemusíte.

Udržitelnost není o dokonalosti. Není to ani soutěž o to, kdo třídí odpad lépe nebo kdo má víc oblečení z biobavlny. Je to spíš cesta – a každá cesta začíná prvním krokem.

Jako všechno v životě, i móda je o balancu. Neznamená to, že si řeknu: "Tak jo, odteď budu udržitelný!" a nakoupím si plný šatník BIO EKO hadříků s certifikací, zatímco ten starý prodám, daruji... nebo snad vyhodím (to doufám nikoho z vás nenapadne!). Pokud nějaký kousek už neslouží vám, může ještě posloužit dál – a když ne, využijte alespoň kontejner na textil. Protože když to končí vedle kosti od kuřete na skládce, tak to už opravdu nedává smysl.

Tak proč nás má udržitelnost vůbec zajímat?

Protože chceme, aby svět zůstal obyvatelný. Nejen pro nás, ale i pro naše děti – a jejich děti.

A protože malé každodenní volby mají větší sílu, než si myslíme.

Udržitelný přístup znamená hledat rovnováhu = B A L A N C.

Nepřehánět to s nakupováním věcí, které nepotřebujeme.

Dát přednost kvalitě před kvantitou.

Přemýšlet, odkud věci pocházejí, kdo je vyrobil, z čeho a za jakých podmínek.

(Více o tom najdete v článku FAST vs. SLOW fashion.)

Udržitelnost není o dokonalosti, ale o vědomých volbách.

Každý malý krok se počítá – ať už je to oblečení, které vydrží víc než jednu sezónu, nebo oběd bez masa.

Není to o tom žít v jeskyni, ale o tom žít s respektem – k planetě i k sobě navzájem.

Například:

• vypnout vodu, když si čistím zuby
• vytřídit co jde. Třeba i přepálený olej z pánve po nedělním řízku můžete slít do PET lahve a pak ji plnou odnést do popelnice na jedlé tuky a oleje. Nebo šlupky od brambor odnést do bio popelnice – a navíc si při tom nasbíráte kroky na chytrých hodinkách a to se přeci počítá.
• zkusit tuhou kosmetiku s rozumným složením (viz článek Tuhá kosmetika: malá změna, velký balanc)
• místo plastových obalů vzít do obchodu sklenice a krabičky a třeba navštívit bezobalovku – například v mladoboleslavském Refill Shopu mají kromě základních potravin i vážený nugát (mňam!), kombuchy ve vratných lahvích a další poklady. A tady se na chvilku zastavím – velká pochvala pro Českou republiku za systém vratných lahví na pivo. Když už jsme ten pivní národ, tak aspoň v tomhle máme udržitelný náskok.
• od jara do podzimu můžete vyrazit na farmářské trhy pro čerstvé ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a další dobroty. Ideálně do vlastních nádob nebo sáčků, třeba látkových, ale i plastový sáček lze s trochou opatrnosti znovu a znovu používat, si jednoduše naberete to, co vám chutná a ladí s vaším jídelníčkem.

Ale zpět k módě: Jak s udržitelností začít právě tam?

Začněte už před samotným nákupem.

Zeptejte se sami sebe: Je to opravdu potřeba, nebo jen chvilkový rozmar?

Například já – za poslední roky jsem z některých triček vyrostla (nejen mentálně, ale i konfekčně, což je v pořádku), takže potřebuju nové.

Ale teď přichází na řadu klíčová otázka: Z čeho bude to nové tričko vyrobené?

(Pokud váháte, doporučuju přečíst článek Proč kůže potřebuje dýchat?)

Na základě toho si vybírám tričko ze 100 % bio bavlny nebo jiné přírodní látky, která je mi příjemná. Vyhýbám se "umělotinám" – proč?

Protože:

• nechci smrdět
• nechci si do těla pouštět chemii z barviv, pesticidů apod.
• chci, aby ten materiál byl příjemný pro tělo i pro duši

A když je? Tak mám fajn pocit. Protože jsem se zachovala udržitelně. A o to přesně jde. Hledejte svou rovnováhu ve všedních věcech.

Jenže právě tady občas narážím – ne každý kousek splňuje to, co od něj já (a moje citlivá pokožka) potřebujeme. Ať už jde o složení, původ, nebo to, jak je materiál příjemný na nošení.

A právě proto vznikl B A L A N C.

Aby i vy jste mohli najít to, co hledáte.

Oblečení, ve kterém se cítíte dobře – na těle i uvnitř.